Oceánologie a mořské legendy - 19. 1. 2011

Mořské záhady rozřešeny v Barakudě!
Seriál specializovaných přednášek pro potápěče pokračoval v Barakudě trochu odlišným tématem, v rámci globalizace se nemluvilo o detailech, ale o celé planetě, o celém oceánu. Příjemným hostem večera byl náš přední oceánolog dr. Zdeněk Kukal, autor základní učebnice a mnoha dalších, i populárních publikací o mořích a mořských legendách.

Prvním tématem byla biblická potopa. Všechny možné tipy se poslední dekádu soustředily na Černé moře, které podobně jako moře Středozemní, prošlo v geologicky nedávné době několika stádii moře-jezero-souš atd., atd. Ballardovy průzkumy hlubokých vraků ovšem zjistily pouze řecký a byzantský původ a dále výpočty, že zaplavování prostoru nebylo nikdy katastrofické. A biblická potopa je zřejmě reminiscencí na záplavy v povodí Eufratu a Tigridu. Nicméně vnitrozemské Černé moře je zajímavé svojí atypičností: podloží nemá charakter oceánské, ani pevninské kůry, jeho část - Azovské moře s rekordní průměrnou hloubkou 13 m - vznikla před 5 tis. lety a za 10 tis. let zanikne a především je Černé moře největším rezervoárem mrtvých vod na zeměkouli. Od hloubky 80 - 200 m mizí životadárný kyslík a zůstává jen sirovodík!
Druhým tématem byla bájná Atlantida, která nedá od Platonových časů spát žádnému záhadologovi :-). Ovšem současně podpořila průzkumy historie Středozemního a Černého moře, jejich vysychání i kataklysmatické zaplavování gigantickými vodopády atlantské vody přes Gibraltarský průliv. Ten také bývá považován za bájné Heraklovy sloupy, za kterými byla bájná Atlantida. Mnohé mezinárodní konference na toto téma přinesly nejen mnoho oceánografických poznatků, ale také směřují k prozaickému vysvětlení Platónova spisu: jím prezentovaná báje měla pravděpodobně pomoci pozvednout morálku starověkého Řecka, kdy situace ve 4. stol. př. n. l. byla dost těžká a publikované bájné vítězství Řeků nad mocnou Atlantidou mělo psychologický význam.
Dalším publikačním evergrýnem je záhada Bermudského trojúhelníku, kde mizí lodě a letadla jak na běžícím pásu :-). Pečlivým studiem statistik se ukázalo, že jde o nesmysl a později se prokázalo, že celé to byl reklamní trik vydavatele Charlese Berlitze, aby šly jeho knihy na odbyt.
Mnohem vážnější bylo varování pana doktora Kukala před opravdu globální katastrofou, vedle které jsou fotovoltaika, politici a oteplování jen slabým odvarem. Šlo o podrobný popis katastrofického scénáře při dopadu velkého meteoritu či planetky na Zemi, což se v její historii již mnohokrát stalo a vždy s nesmírnými důsledky, jako je zánik dinosaurů a na druhé straně urychlení vývoje savců i druhu Homo sapiens sapiens. Už se dlouho nic takového nestalo, ale . . . geologické hodiny tikají s jinou frekvencí než ty lidské. Největší impaktní kráter vznikl před 65 mil. let po dopadu 10 km velikého vesmírného tělesa na pobřeží severního Yucatanu a vytvořil kráter o průměru 180 km. Touto katastrofou končí druhohory a začínají třetihory.  Takových kráterů byly objeveny desítky a jejich frekvence dopadu je nepřímo úměrná velikosti. První podmořský impaktní kráter objevil v roce 1987 Čechokanaďan Luboš Jansa.
Závěr poutavé přednášky patřil Verneově novele Zelený paprsek a fikci o největší deváté vlně. Obojí umělecky několikrát zpracováno, např. báseň Viktora Dycka Devátá vlna.
Ke každému tématu dr. Kukal uváděl -českou stopu-, tedy příspěvek našich lidí ke zkoumání problematiky. Sám se mnohokrát zúčastnil geologických expedicí (Kuba, Bulharsko), kde spolupracoval s našimi potápěči, např. s Pepou Merglem.
Všechna tato zmiňovaná populární témata jsou převážně fikce či báje, ale otevíraly peněženky soukromých i státních subjektů a tak mohl pod atraktivním krytím i hledáním strategických surovin probíhat také základní výzkum, díky kterému dnes známe neuvěřitelné podrobnosti o vývoji a složení Země i oceánů. Nemalou měrou patří ke zdrojům těchto poznatků i technicky a finančně náročné vrty za účelem hledání nafty.

Všichni účastníci přednášky obdrželi několika stránkový podrobný sylabus. Obrázky k tématu jsou v vidění v níže uvedené komentované fotogalerii. Kdo se tentokrát v Barakudě nevešel mezi těch přítomných 50 zvídavých potápěčů a záhadologů, tak se může těšit na další přednášku zkušeného pedagoga dr. Kukala na téma Mořské vody stále v pohybu, jak a proč? dne 16.3.2011

JH